Kapitola 36.
Kapitola 36
Ten výstřel byl opravdový. Omračovací paprsek zasáhl Sitha přesně doprostřed zad a mrštil jím dopředu, vstříc dveřím. Lorn vystřelil ještě jednou a tentokrát se trefil o kousek níž.
Nemohl tomu uvěřit. Vrhl se kupředu a prolétl skrze celou místnost ke svému protivníku, který nyní bezvládně plul směrem k Lornovi, jak ho náraz na dveře odhodil zpět. S blasterem stále v ruce - zbyl mu ještě jeden výstřel - uchopil Lorn Sitha za oděv a přitáhl ho k sobě. Když se natahoval pro světelný meč, postřehl záblesk odraženého světla, jenž vyšel z kapsy na pásku jeho nepřítele.
Byl to holocron. Lorn ho sebral a hodil do vlastní kapsy. Pak se znovu natáhl pro meč.
Zíral přímo do zlověstné, potetované tváře, když se Sithovy žluté oči otevřely.
Lorn ztuhl, zhypnotizován tím strašlivým pohledem. Zapomněl na zbraň, po které sahal, zapomněl i na blaster, který stále svíral v dlani. Pak ho odmrštil neviditelný, avšak mocný úder, jenž mu téměř vyrazil dech.
Světelný meč vklouzl do ruky v černé rukavici a obě čepele se zažehly. Jedna z nich kmitla vstříc Lornovi jako rudý blesk. Lorn pocítil úder na své pravé paži a viděl ruku, pořád svírající blaster, jak se v pomalých spirálách vzdaluje, následována několika kapkami krve. Nevnímal žádnou bolest, vlastně si neuvědomil, co se stalo, dokud nespatřil začernalý, vypálený pahýl na konci své paže.
A Sith se teď otáčel, využívaje setrvačnosti svého úderu, aby se znovu dostal do útočné pozice. Ta chvíle se pro Lorna jakoby zpomalila, byla neuvěřitelně jasná, ostrá. Sith vycenil zuby ve zvířecky nenávistném šklebu. Čepel začala opisovat vodorovný oblouk, který měl, v méně než vteřině, protnout Lornův krk.
Lorn se vznášel před otevřeným vchodem. Levou nohu měl pokrčenou, chodidlo se dotýkalo boku jednoho z nářaďových kontejnerů. Lorn proti němu vykopl, čímž se dostal skrz dveře. Laserová čepel sekla do prázdného prostoru, kde se ještě před okamžikem nacházel jeho krk.
Přitáhl nohy k tělu, když prolétal vchodem. Udělal salto dozadu a ještě než ho dokončil, levou rukou už sahal po kontrolním panelu dveří. Viděl, že Sith se k němu žene a jeho postava se rýsuje ve vchodu. Lorn udeřil do tlačítka a dveře se Sithovi zavřely přímo před nosem. Rozsvítilo se červené světlo, značící, že dveře jsou zajištěné. Lorn hrábl prsty do klávesnice panelu a změnil kód.
Skrze průhled mohl vidět Sithův obličej - byla to podívaná, při níž tuhla krev v žilách. Poté zaslechl slabý zvuk tavícího se kovu a spatřil zvětšující se červenou skvrnu ve středu dveří.
Sith se za pomoci svého světelného meče prosekával vchodem.
Lorn se otočil a v šílenství se začal spěšně posouvat chodbou, ve které se momentálně nacházel. Nevěděl, kam vede, ani jak uteče pomstě té zrůdy za sebou. V jeho mysli nebylo místo pro nic - dokonce ani na bolest z jeho useknuté dlaně, protože prvotní šok začínal odeznívat - kromě syrové, zvířecí paniky.
Snad poprvé za celý svůj život byl Darth Maul dokonale a zcela překvapen.
Nepocítil v Síle žádné výstražné zachvění, než ho zasáhly omračovací paprsky. Údivu, jenž mu taková událost způsobila, se téměř vyrovnal jen šok, když si uvědomil, že na něj zaútočil Lorn Pavan. Byl si natolik jistý Corelliánovou smrtí tam dole na Coruscantu, že když se probral a spatřil živého Pavana, jak se mu přehrabuje v kapsách, na chvíli zapochyboval o svém duševním zdraví.
Byl to kombinovaný úžas - plus ta matoucí skutečnost, že ačkoli viděl Pavana před sebou, nevnímal jeho přítomnost v Síle - který zpomalil jeho reakce natolik, aby se Corellián dostal do dveří a zamkl přímo před Maulem. Teď si Maul musí propálit cestu skrz zámek. Jakmile dveře povolily, divoce je vyrazil a pospíšil si za Pavanem, přičemž si vypomáhal Sílou, která postrkovala jeho beztížné tělo. Nemohl ztrácet čas. Netušil, jak Pavan přežil výbuch v té komoře na skladování odpadu, nebo jak dokázal skrývat svou přítomnost v Síle - a nezajímalo ho to. Za několik minut bude Maulův mistr čekat na smluveném místě, a Maul měl v úmyslu být tam také, v jedné ruce holocron a v druhé Pavanova hlava.
Už to trvá přespříliš dlouho.
Lorn se vydrápal nahoru dalším vertikálním průlezem a pohyboval se tak rychle, jak jen dokázal za pomoci pouze jedné ruky. Připadal si, jako by cítil Sithův horký dech vzadu na krku; neodvažoval se ohlédnout, aby náhodou neuviděl démonickou tvář svého nepřítele doopravdy. Pohlédnout opět do těch žlutých očí by jej úplně ochromilo, věděl to jistě.
Jeho jediná šance byla dostat se do hlavních prostor vesmírné stanice, kde by se mohlo vyskytovat něco jako bezpečnostní personál. Pokud bude mezi ním a Sithem dost blasterů, bude Lorn určitě v bezpečí.
Teď se zdálo nemožné, že vůbec kdy zamýšlel, i na pouhou chvilku, zabít to stvoření v černém plášti. Že od něj dokázal získat zpět krystal, to samo vypadalo jako zázrak. Stejně Lornovi ale moc dlouho nezůstane, jestli hned nenajde nějakou pomoc.
A pak se procpal posledním průlezem a ocitl se ve velkém soláriu. Jak vstupoval dovnitř, cítil, že se mu spěšně vrací jeho váha.
Rozhlédl se kolem. Rostliny a zakrslé stromky byly vkusně naaranžovány jako malá zahrádka. Polovina stropní kopule sestávala z polarizované transparioceli a nabízela úchvatný pohled na hvězdy a planetu. A v zahrádce postávalo několik bytostí různých ras, někteří na sobě měli roucho senátorů Republiky, jiní byli oblečeni v tmavém, přiléhavém oděvu stráží.
Poznal jednoho ze senátorů. Když Lorn ještě pracoval pro Jedi, častokrát o něm slýchával, pokaždé jako o čestném muži, prostém korupce a intrikánství. Pokud by někdo měl uchránit informace obsažené na holocronu a dohlédnout, aby se bezpečně dostaly až do Chrámu Jedi, pak on.
Lorn se začal potácet kupředu. Jeden ze senátorů, byl to Gran, si ho všiml a zareagoval poděšeným výkřikem. Několik stráží se pohnulo; vytáhly blastery, aby chránily své pány.
„Počkejte!“
Příkaz vydal senátor, kterého Lorn poznal. Pokročil dopředu a jeho výraz prozrazoval účast.
„Co se stalo, příteli? Co vás sem přivádí v tak extrémním stavu?“
Lorn vytáhl z kapsy krystal a ukázal ho senátorovi. Viděl, jak se jeho oči zúžily, když senátor poznal, co to je.
„Holocron?“
„Ano,“ vydechl Lorn a upustil datakostku do senátorovy natažené ruky. „Musí se dostat k Jedi. Je to důležité.“
Senátor přikývl a rychle schoval holocron v záhybech svého roucha. Pak si povšiml pahýlu na místě, kde bývala Lornova druhá ruka. „Jste zraněný!“ Otočil se k jednomu ze strážných a přivolal ho k sobě úsečným, velitelským gestem. „Tento muž potřebuje okamžité ošetření! A také ochranu před vrahy, zdá se.“
Lorn se zhroutil do křesla. Když se ostatní přiblížili, riskoval letmý pohled přes rameno, na obslužný úsek, kudy přišel. Sitha nikde neviděl.
Zaplavila ho úleva. Noční můra je konečně pryč.
Cítill, že začíná pozbývat vědomí, a uvědomil si, že poprvé za několik dní si může dovolit ten luxus být vyčerpaný. „Ujistěte se...že holocron...“ zamumlal, ale byl příliš unavený, než aby dokončil větu.
Jeho dobrodinec se nad ním sklonil a usmál se. „Nedělejte si starosti, můj statečný příteli. Postarám se o to. Všechno bude v pořádku.“
Lorn dokázal zamumlat: „Děkuji...senátore Palpatine.“ A pak se vše vytratilo.