Kapitola 33.
Kapitola 33
Lorn zíral do nejjasnějšího světla, jaké kdy viděl.
Cítil se...křehce, jako by se měl rozpadnout na miliony kousků, pokud by se pohnul. Podivně mu zvonilo v uších, v nose cítil zvláštní zápach. Jeho oči odmítaly zaostřit. Všechno vypadalo jako sen. Vůbec nevěděl, kde je, nebo jak se sem dostal.
Najednou bylo světlo - které, jak si uvědomil, pocházelo ze slunce - zastíněno známou tváří.
„Dobře - probudil ses. Jak se cítíš?“
Lorn zkušebně pohnul čelistí a shledal, že může mluvit bez větších obtíží. „Jako hračka cyborreánského bitevního psa.“ Posadil se, vidění stále rozmazané, a zaútočila na něj bolest snad každého kousku těla. „Co se stalo?“
I-5 chvilku mlčel, než odpověděl. „Ty si nevzpomínáš na naši nedávnou...situaci?“
Lorn se kolem sebe rozhlédl. On a droid se nacházeli na malé visuté plošince zhruba v půlce stěny jakési budovy. Poslední věc, kterou si pamatoval...
Otočil se a vrhl pohled jiným směrem. Asi padesát metrů odtud spatřil budovu, ve které je zastihl Sith. Vzpomínal si, jak se otevřely dveře, živě si pamatoval na Sitha, který v nich stál - ale nic víc. Řekl to droidovi.
I-5 přikývl. „Ztráta krátkodobé paměti. To mě nepřekvapuje, vzhledem k posledním traumatizujícím událostem a zamrazení do karbonitu.“ Pomohl Lornovi vstát. „Můžeš chodit?“
Lorn vyzkoušel, jestli udrží rovnováhu. „Myslím, že ano.“
„Skvělé. Strážci pořádku se tu zřejmě ukážou brzo, ale s trochou štěstí je Tuden Sal předstihne.“
Tuden Sal. Z nějakého důvodu mu to jméno vyvolalo další útržky vzpomínek. „Zamrazil jsi nás do karbonitu.“
I-5 přikývl. „Komora na skladování odpadu, ve které jsme se octli, byla navržena pro přechovávání výbušných látek a jejich transport. Jednoduše se přehodily parametry-“
Ihned ho to zasáhlo, jako granát vržený z malé vzdálenosti. „Darsha!“
Sluneční světlo, mnohem jasnější, než na jaké byl zvyklý, na chvíli opět ustoupilo šedi spodních pater. Droidova mechanická ruka mu sevřela nadloktí a zachránila Lorna před pádem.
Darsha, Jedi padawan, žena, se kterou strávil posledních bouřlivých čtyřicet osm hodin - žena, která pro něj za tento krátký čas začala znamenat víc než ostatní, s výjimkou Jaxe a I-5 - Darsha je mrtvá.
Ne. To nemůže být pravda. Droid a Lorn se dokázali vyhnout jisté smrti; určitě se našla jiná cesta, jak to Darsha zvládla také.
Pohlédl v zoufalství na I-5. Spatřil, že droid ví, co Lornovi probíhá hlavou. A nějak si v té bezvýrazné, kovové tváři přečetl pravdu.
Dokázali vyváznout, protože jim padawan koupila dostatek času - a zaplatila ho svou vlastní krví.
I tato vzpomínka se mu vrátila. Darsha je...pryč.
„Co se stalo?“ dotázal se otupěle.
„Naskládala k sobě během boje několik kontejnerů s hořlavým obsahem a zapálila je, když ji Sith zasáhl.“
Zasáhl.
Lorn byl potichu, zatímco se přibližovali k okraji plošiny.
„Jak to, že nejsme mrtví?“
„Karbonit je výjimečně hutný. Přestál výbuch, a protože jsme v něm byli zamražení, tak se to povedlo i nám. Nastavil jsem časovač, aby karbonit roztál po půl hodině. Myslel jsem, že poté bychom se měli přemístit.“
Lorn pomalu kývl. „A co ten Sith? Přežil, nebo zemřel s-“ Nepřinutil se větu dokončit.
„Těžko říct. Pokud přežil - což bych, kdybychom měli tu čest s někým jiným, považoval za vysoce nepravděpodobné - pak si nejspíš myslí, že jsme mrtví. Hibernace v karbonitu omezí všechny biologické procesy na tak slabé projevy, že je ani mistři Síly nedokážou zjistit.“
Lorn napnul ruce a opatrně se otočil ze strany na stranu. Kromě velké bolesti hlavy zřejmě nezažívá žádné vedlejší účinky. Už si prožil kocoviny, které byly horší.
Odněkud z břicha I-5 se ozvalo zabzučení. „To bude naše záchrana,“ poznamenal droid, vypojil komlink ze zdířky a zapnul ho. Potvrdil, že se nacházejí na smluveném místě a vrátil komlink zpět.
Za několik vteřin se k nim sneslo velké uzavřené vznášedlo s tmavými okénky a když dosáhlo úrovně střechy, jeho boční dveře se otevřely. Lorn se podíval dovnitř a viděl, že je přijel vyzvednout Tuden Sal osobně.
„Zajímalo by mě, do čeho jste se teď vy dva zapletli,“ pronesl Sal, když řidič zvedl vznášedlo do vzduchu a namířil pryč. Pohlédl skrze zabarvené sklo na tu zkázu dole pod nimi. „Ale když vidím dole takové věci, nejsem si jistý, že to chci vědět.“
„Moudré rozhodnutí,“ ozval se I-5 a také se naklonil, aby pohlédl z okénka. „Čím méně toho víte, z tím méně věcí vás mohou obvinit.“
Vznášedlo stoupalo výš, razilo si cestu k dopravnímu proudu, jenž vedl k Východním dokům, kde se nalézala jedna ze Salových restaurací. I-5 poklepal Lornovi na rameno a ukázal z okénka.
„Tohle asi nechceš vidět,“ odhadl.
Lorn vyhlédl z okna a spatřil maličkou postavičku v černé, která kráčela po jednom z chodníků hluboko pod nimi. Pocítil děsivý chlad, jako by ho znova ponořili do karbonitu. Byl to jenom letmý pohled na postavu, která navíc byla pěkně daleko od nich, ale vypadalo to jako-
Vyschlo mu v krku; musel dvakrát polknout, než dokázal promluvit. „Má tahle kára nějaký dalekohled?“ zeptal se Tudena Sala, který se hrbil na polstrovaném sedadle naproti němu.
Majitel restaurací byl Sakiyan - malý, podsaditý a jeho kůže vypadala jako vyleštěný kov. Přikývl a dotkl se kontrolního panelu vedle okénka. Vznášedlo bylo ztělesněním luxusu; malý nápojový bar, vestavěný komlink a klimatizace, přizpůsobitelná jakékoli rase. V reakci na Salův příkaz se droboučká postavička mnohem zvětšila a teď zaplňovala už půlku okénka. Ta osoba měla nasazenou kápi, která jí zakrývala obličej, a při dalším přiblížení hrozilo, že se obraz rozpadne na spoustu digitálních čtverečků, nicméně Lorn poznal, kdo to je.
Je to ten Sith.
Zatímco se na něj díval, zabiják vytáhl něco od pasu a podíval se na to. Sal na tu věc zaměřil dalekohled. Lorna nepřekvapilo, když v Sithově ruce uviděl holocron.
„Tvůj přítel?“ zeptal se Sal.
Lorn zavrtěl hlavou. „Ani náhodou. Ale rád bych ho sledoval. Vadilo by ti, kdybychom si udělali malou zajížďku?“
„Vůbec ne. Jsem tvým dlužníkem, Lorne.“
„Nechte dalekohled nastavený takhle a držte se co nejdál,“ doporučil I-5.
Sal stiskl vypínač a sdělil řidiči-droidovi své pokyny. Sledovali postavu v kápi z té největší vzdálenosti, kdy byli ještě na dohled.
Darth Maul ovládl své napojení na Temnou stranu a učinil svůj stín v ní tak malým, jak jen dokázal. Jeho mistr má pravdu: nebylo by žádným úspěchem umlčet jedny nepřátele Sithu tak, aby se přitom odhalil dalším.
Učedník si přivolal taxi. Protože jeho speeder byl zničený a používat ten, který ukradl hlídce, je teď bezpochyby riskantní, potřeboval transport, aby se dostal k opuštěné věži, kde nechal svou loď.
Když se taxi zvedlo do vzduchu a řidič dostal příkaz, Maul se rozhlédl, jestli ho někdo nesleduje. Bylo to nepravděpodobné, neboť skoro všichni, kdo ho viděli, byli mrtví nebo aspoň o deset pater níž - ovšem jeho mistr nařídil utajení, a tak se také stane.
Lorn a I-5 sledovali temnou postavu, jak vystoupila z taxíku a kráčela ke vstupu do opuštěné monády. Vyčkali a za pár minut se Sith objevil na vrcholu střechy.
O několik vteřin později vklouzl do řídkého vzduchu a prostě zmizel.
„To nebyl špatný trik,“ okomentoval scénu Tuden Sal.
Lorn jen zíral, naprosto oněmělý úžasem, a nevěděl, jestli má věřit svým očím. Je tohle snad nějaká další tajemná schopnost onoho sithského zabijáka? Ovšem pak promluvil I-5, v návaznosti na Salův komentář: „Musí mít vynikající maskovací zařízení. Zřejmě založené na krystalech.“
Jistě. Jejich spravedlnost nastoupila do maskované lodi. To dává dokonalý smysl, pomyslel si Lorn. Sith dokončil svůj úkol; získal holocron a myslel si, že zabil každého, kdo o celé té záležitosti něco věděl. Nepochybně se chystá opustit Coruscant.
Jenom já jsem přežil, ty vrahu. Myslíš, že jsem mrtvý, ale nejsem.
Otázkou zůstávalo, co Lorn nyní udělá?
Poprvé od doby, kdy začala tato hrozná noční můra, je v bezpečí. Sith si myslí, že je Lorn mrtev. Všechno, co Lorn musí udělat, je sklonit se trochu níž, aby nebyl vidět, a a démonický zabiják zmizí z jeho života navždy. Lorn a I-5 pak mohou opustit Coruscant a položit mezi sebe a střed galaxie tolik parseků, kolik budou považovat za nutné.Nebudou bohatí, ale budou naživu.
A ten zatracený hajzl vyvázne ze svého zločinu bez trestu.
Lorn si uvědomoval, že by měl jít za Jedi a říct jim, co se stalo. Určitě by zmobilizovali své síly a započal by hon na toho, jenž zabil dva z jejich řádu. Přestože Lorn a oni měli v minulosti závažné neshody, nebude problém je přesvědčit o pravdivosti svého tvrzení - jedna z mála výhod při jednání se společenstvím, které vládlo Sílou.
Ale kolečka jakéhokoli společenství, bez ohledu na to, jak moc ta určitá organizace viděla do podstaty věcí, do sebe zapadají pomalu a těžkopádně. Sith se teď zcela určitě chystá odstartovat. Dokážou ho Jedi najít, až opustí tuto planetu?
Lorn hleděl z okénka. Před ním se od obzoru k obzoru rozprostíral Coruscant v celé své slávě. Více než kdokoli jiný Lorn mohl říct, že viděl to nejlepší i to nejhorší, co může metropole nabídnout. Vedl život, který byl často nebezpečný, frustrující, děsivý a lámal mu srdce. Bylo v něm jen málo radosti. Přesto se zpěčoval udělat cokoliv, co by mohlo vyústit v jeho vlastní smrt.
Nikdy nechtěl být hrdinou. Všechno, po čem toužil, bylo vést klidný, normální život se svou manželkou a synem. Ale žena ho opustila, a Jedi - k nimž galaxie vzhlíží jako k hrdinům - ho přinutili, aby jim přenechal svého syna.
Nikdy by nenazval žádného Jedi hrdinou - dokud nepotkal Darshu Assant.
Zhluboka se nadechl a pohlédl na Tudena Sala. „Potřebujeme loď,“ požádal.
Jeho přítel přikývl. „I-5 mi řekl. Žádný problém. Kam chcete letět?“
Lorn shlédl dolů na střechu věže, kde ještě před chvilkou viděl Sitha.
„Kamkoliv, kam poletí on.“