Kapitola 16.
Část
druhá – Labyrint
Kapitola 16
Nute Gunray ležel ve své kajutě na palubě Saak´aku a snažil se vychutnat si plísňovou masáž, když pípl jeho komlink a zkazil mu veškerý požitek. Masér mu potřel nahé tělo tekutou zelenou plísní a pilně hnětl snopce svalů na zádech, která byla tak ztuhlá napětím, že slyšel, jak šlachy praskají.
Otráveně potvrdil příjem a kousek od masážního stolu se objevila projekce Runea Haaka. Zástupce nevypadal šťastně, ale to vůbec nic neznamenalo; Neimoidiáni jako rasa zřídkakdy vypadali šťastně.
„Mám novinky,“ řekl tiše Haako.
„Přijď za mnou,“ odpověděl Gunray a holoprojekce se vytratila.
Ať už Haako přináší cokoliv, bude nejlepší, když to Gunray uslyší v soukromí svých pokojů. Přestože by na palubě lodi teoreticky neměl být nikdo, kdo není loajální vůči němu a jeho záležitostem, místokrál si nedělal iluze. Velice dobře věděl, jak snadno se dá koupit oddanost jeho pobočníků a podřízených.
Poslal pryč maséra, oblékl si červený oděv a čekaje na příchod Haaka, neklidně přecházel. Složitosti protokolu nařizovaly, že má lhostejně sedět v křesle nebo na židli a svým nenuceným vzhledem vyvolávat dojem, že ať už Haako přichází s jakoukoli zprávou, nemůže být ani náhodou tak důležitá, aby Gunraye znepokojila. Ale teď na formality nedbal. Nájemná lovkyně, kterou zaměstnali, se jim už osmačtyřicet hodin neozvala a tak neměli ani žádné zprávy o plánech Hatha Monchara. Gunray očekával, že se před ním každou chvílí opět zhmotní hologram Dartha Sidiouse a bude požadovat, aby se s ním čtyři spiklenci sešli a pokračovali v diskusích týkajících se blokády Naboo. A co se stane, když Gunray stále nebude schopen vysvětlit Moncharovu nepřítomnost? Škubl sebou, jak se v něm při pomyšlení na takový rozhovor vylila žluč. Věděl, že si pěstuje prvotřídní dvanácterníkový vřed, ale nezdálo se, že by proti tomu mohl něco dělat.
Dveřní panel se odsunul a vstoupil Haako. A o chvíli později vešel také Daultay Dofine. Gunray si dodal odvahy; jediný pohled na shrbené postoje a zakaboněné tváře jeho společníků ho ujistil, že neuslyší žádné dobré zprávy.
„Právě jsem mluvil s naším velvyslancem na Coruscantu,“ řekl Haako. Jeho ochota přeskočit úvodní slovíčkaření a jít rovnou k věci byla jasnou známkou, že je znepokojen stejně jako Gunray. „Jeden z našich tam byl zabit.“
Místokrál nejdřív musel donutit své slinné žlázy, aby mu zvlhčily patro, než dokázal pokračovat. „Byl to Monchar?“
„V tomhle bodě si nejsme jisti,“ vstoupil do hovoru Dofine. „Došlo k výbuchu, přestože vyšetřovatelé neví, zda to byla příčina smrti. Ověřování DNA ještě probíhá.“
„Avšak,“ pokračoval Haako, ztišil hlas a kradmo se rozhlédl, jako by očekával, že se každou chvíli objeví Darth Sidious, „na místě se našel kousek látky, který býval částí úřední mitry zástupce místokrále.“
Nute Gunray zavřel oči a zkusil si představit, jaký asi je život farmáře na Neimoidii.
„Ke všemu,“ dodal Dofine, „tam objevili několik dalších těl. Jedno bylo s konečnou platností identifikováno: nájemná lovkyně Mahwi Lihnn.“
Rašelinová farma určitě má svoje výhody, pomyslel si Gunray. Aspoň pro jednu věc, je totiž velice nepravděpodobné, že by při tomto svém novém zaměstnání musel jednat se Sithem.
„Zřejmě si musíme připustit, že Hath Monchar už není mezi živými,“ oznámil Rune Haako. Začal si mačkat dlaně, jako by rdousil ropuchu, kterou si chce dát k svačině.
„To je neštěstí,“ zakňučel Dofine. „Co řekneme lordu Sidiousovi?“
Co vlastně? zamyslel se místokrál Federace. Jistě, existovalo nepřeberné množství lží, se kterými mohli vyrukovat – ale bude jim Sidious věřit? To byla hlavní otázka. A odpověď na ni, jakkoli nerad si to Gunray připouštěl, byla skoro jistě ne. Před jeho vnitřním zrakem náhle vyvstala tvář sithského lorda, skrytá pod kápí, a Gunray si nemohl pomoct a otřásl se. Ty oči, skryté v hlubinách kápě, dovedly proniknout výmluvami a přetvářkou tak jednoduše, jako rentgenové záření prochází masem a odkrývá kosti pro běžný zrak.
Ale jaká jiná možnost se nabízí? Přestože ho to velice roztrpčovalo, Gunray věděl, že by měli prostě přiznat pravdu: Monchar zmizel, kam a za jakého důvodu, to nikdo neví – ačkoli každý s mozkem přidušeného Gamorreána by si dal rychle dohromady dvě a dvě. Pravda však měla svá rizika a hlavním z nich byla skutečnost, že toto vysvětlení nepodali, už když si Sidious prvně všiml, že Monchar chybí.
Pravdomluvnost a vytáčení se vypadaly stejně nebezpečně. To byla Neimoidiánova nejhorší noční můra: situace, ze které nebylo možné se vykroutit. Gunray pohlédl dolů a zjistil, že si drtí ruce stejně horlivě jako Rune Haako a Daultay Dofine.
Pouze jedna věc byla jistá. Brzy – a to velice brzy – budou muset sithskému lordovi něco říct.
Yoda, mistr Jedi, vstoupil do konferenčního předpokoje - menší místnosti přiléhající k místnosti Rady. Mace Windu a Qui-Gon Jinn už seděli u dřevěného stolu. Stěna za nimi byla tvořena transpariocelovým oknem a nabízela pohled na nekonečnou směs architektury, která tvořila Coruscant, a na nepřetržité proudy vzdušné dopravy.
Yoda se pomalu šoural k jedné ze židlí. Při chůzi se opíral o svoji hůlku a Windu musel potlačit úsměv, když sledoval jeho pohyb. Yoda byl nejstarším členem Rady – bylo mu dobře přes osm set standartních let – avšak nebyl v žádném případě tak sešlý, jak občas předstíral. Přestože byla pravda, že za ta léta, co ho Windu znal, pomalu stárl, jeho schopnostem se světelným mečem se v Radě stále nemohl nikdo rovnat.
Windu počkal, než se jeho kolega posadí, a pak promluvil. „Nepovažoval jsem za nezbytné svolat kvůli tomu zasedání Rady,“ prohlásil. „Nicméně se vyskytl problém, který si podle mého názoru žádá řešení.“
Yoda přikývl. „O záležitosti s Černým sluncem mluvíš.“
„Ano – konkrétně o Fondoriánovi jménem Oolth a padawan Darshe Assant, která byla vyslána, aby ho k nám přivedla.“
„Ozvala se vůbec?“ zeptal se Qui-Gon Jinn.
„Ne. Už je to skoro čtyřicet osm hodin. Úkol neměl trvat déle než čtyři, nejdéle pět hodin.“
„Anoon Bondara ztratil se také,“ přemítal nahlas Yoda. „Souvislosti já se obávám.“
„Myslíte, že se Bondara vydal Assant hledat?“ dotázal se Windu. Yoda přikývl.
„To je pochopitelné,“ podotkl Jinn. „Assant je jeho padawan. Pokud by tušil, že se ocitla v nebezpečí, šel by se po ní podívat.“
„Ano, to by šel,“ odpověděl Windu. „Ale proč nikoho z nás neinformoval o svých záměrech? A proč se nám ani jeden z nich zatím neohlásil?“
Na chvíli bylo ticho, když tři mistři Jedi zvažovali otázku. Potom se ozval Yoda: „Nějaké porušení zákona on tušil. Ochránit před následky on ji chtěl.“
Jinn přikývl. „Anoona vždycky rozčilovaly zákazy a pravidla.“
Mace Windu pohlédl na Jinna a zvedl obočí. Jinn se slabě usmál a pokrčil rameny.
„To mi dává smysl,“ pronesl Windu. „Vypadá to pravděpodobně. Ale ať byly záměry Anoona Bondary jakkoli vznešené, nemůžeme jeho a Assant nechat jednat bez vědomí nebo souhlasu Rady.“
„Zajedno v této věci jsme,“ řekl Yoda. „Vyšetřovatele my poslat musíme.“
„Ano,“ souhlasil Windu. „Ale koho? Při nynějším stavu v Senátu jsou všichni starší členové řádu v pohotovosti a mohou ještě nějakou dobu být.“
„Mám návrh,“ ozval se Qui-Gon Jinn. „Pošlete mého padawana. Pokud se do situace vložilo Černé slunce, on to zjistí.“
„Obi-Wan Kenobi? V Síle mocný on je,“ dumal Yoda. „Dobrou volbou bude.“
Mace Windu pomalu přikývl. Yoda má pravdu. Přestože Kenobi ještě není rytířem Jedi, už mnohokrát předvedl své umění při boji i vyjednávání. Jestliže někdo může zjistit, co se stalo Bondarovi a Assant, pak on.
Představený Rady vstal. „Tak domluveno. Qui-Gone, vysvětlíš situaci Kenobimu a pošleš ho za nimi, co nejdříve to půjde. Celé je to nějak divné…“ Windu se odmlčel.
„Ano,“ dodal suše Yoda. „To náhoda nebyla.“
Qui-Gon Jinn nic neřekl; pouze na souhlas přikývl a pak vstal. „Obi-Wan hned odletí do Krvavého koridoru,“ ujistil Yodu a Windua.
„Síla ho provázej,“ řekl tiše Yoda.